4. 8. 2015

Výstava fuchsií 2015

I letos pořádám výstavu fuchsií.

Potěšit se můžete nejen vystavenými rostlinami, ale i zakoupením sazenic.

Návštěva je možná po telefonické domluvě během celého srpna.

Těším se na Vás!
M. Mouricová


3. 8. 2015

Seznam 2015




SEZNAM 2015

Fotogalerie


Fotogalerie


Komposty, půdy, hrnkování



Fuchsie jsou nenáročné rostliny a budou dobře růst ve většině standardních kompostů určených k výsadbě květin, Speciálně namíchané komposty budou vždy dávat mnohem lepší výsledky než běžná zahradní zemina.

Mladé rostliny, i když jsou nakonec zasazeny do zahrady, měly by být zpočátku pěstovány v rozumné velikosti květináčů. Zakořeněné řízky sázíme do květináčů 6-10 cm v průměru. Později dle potřeby přesazujeme, případně sesazujeme více rostlin do jednoho květináče. Čerstvě zasazené rostliny z množárny mohou být pouze lehce zavlažovány a mohou být postaveny na světlé místo, ale ne na přímé slunce. Dle potřeby musíme zajistit odpovídající přistínění. Jestliže je horké počasí, rostliny by měly být často roseny čistou vodou a na druhé straně by půda měla být udržována jen v mírné vlhkosti po dobu asi 2 týdnů, dokud rostliny neprokoření. Jestliže rostliny v této fázi hynou, je to většinou způsobeno přemokřením půdy, v které probíhají nežádoucí kvasné a hnilobné procesy.

Vysazování mladých rostlin

Řízky, které byly zakořeňovány jednotlivě v malých květináčcích případně sadbovačích, nebo ty, které jsme obdrželi poštou v samostatných kontejnerech bez narušených kořenů, mohou být vysazeny přímo do květináčů o průměru 10 až 12 cm. Málo vzrůstné fuchsie mohou být ponechány v květináčích o průměru 13 cm nebo i dokonce v menších, ale průměrně velké rostliny budou požadovat květináč o průměru 15 - 21 cm. A skutečně silně rostoucí kultivary jako CELIA SMEDLEY (610) vyžadují květináč o průměru až 25 cm. Za těchto okolností menší velikost květináčů, jak bylo zmíněno výše, bude odpovídající a rostliny se nemusí přesazovat tak často.

Přesazování rostlin

Dávejte pozor na ponechání mezery od horního okraje květináče pro účely zalévání. Kompost by měl být utlačen pouze mírným tlakem prstů. To je zvlášť důležité, pokud používáme mokrý kompost bez zeminy.

Existuje dilema ve výběru mezi plastickým a keramickým květináčem. V porézních přírodních keramických květináčích je menší nebezpečí přelití rostlin. Plastikové květináče mají naopak výhodu, že zadržují mnohem lépe vláhu v horkém počasí. Neexistuje absolutní výhoda, kterou bychom získali použitím kteréhokoli zvláštního druhu kompostu nebo květináče. Rozhodují spíše zkušenosti a podmínky pěstování u jednotlivých pěstitelů. Přírodní květináče používáme vždy, když rostliny zapouštíme i s květináči do záhonu. K tomuto účelu nejsou plastové květináče vhodné. Při zapouštění fuchsií s květináči do záhonu vždy kontrolujeme odtokový otvor.

Tvarování keře

Mladým rostlinám by měly být seštípnuty jejich rostoucí vrcholky, když jsou průměrně 15 cm vysoké . Všechny nové výhonky, které se pak vytvoří, by měly být zaštípnuty znovu, když jim narostou 3 páry listů. Tento rozsah tvarování je často dostatečný, aby zajistil dobrý keřovitý (kulovitý) tvar rostliny u vzpřímeně rostoucích kultivarů, které dostatečně sami větví. Vystavovatelé budou často pokračovat v této proceduře mnohem déle, ale zaštipování zpožďuje zakládání květních poupat.

Přezimování

Existují tři hlavní důvody, proč fuchsie přes zimu uhynou.

1. Fuchsie jsou drženy dlouho v mokru v době nejstudenějšího počasí s minimálními teplotami mezi 1 až 7 OC.

2. Kořeny fuchsie jsou drženy ve velkém suchu po několik týdnů. Nezbytně nutné obodobí sucha vyvolá stav dormance, ale přehnané sucho způsobí smrtelnou dehydrataci.

3. Teplota klesne pod O °C během nejstudenějšího období.

Výše uvedený bod 3 je nejčastější příčinou rozsáhlých ztrát rostlin během zimy.

Všechny fuchsie, ať je na ně pohlíženo jako od olné , tzv. mrazuvzdorné (hardy) druhy a odrůdy nebo ne, budou potřebovat chránit před mrazem.

Na konci sezóny kvetení a dříve než jsou rostliny "ubytovány" v zimní čtvrtině roku, by stonky měly být seřezány. To záleží na převládajících podmínkách počasí, jaké nastane obvykle koncem září nebo v říjnu.

Nejbezpečnější způsob přezimování fuchsií je jejich uložení v zimní zahradě nebo ve vytápěném skleníku na minimální teplotu 5 až 10 °C. V domácích podmínkách jsme však často odkázáni na světlé sklepy, verandy a garáže. Jestliže jsou rostliny přiměřeně zalévány, aby byly chráněny před vyschnutím, mají dostatek světla, uchovají si většinu listů a dokonce v příznivém počasí budou pomalu růst. Je nutné zajistit, aby rostliny ve vynuceném období zimního klidu byly prosté chorob a škůdců.

Jestliže není k dispozici vytápěný skleník, můžeme rostliny chránit během nejstudenější části zimy zahrabáním do mírně vlhké rašeliny. Úspěch této metody záleží ve využití izolačních vlastností rašeliny a krycích izolačních materiálů, které ochrání rostliny před zmrznutím. Stejně vhodný bude i klasický mírně vlhký sklep, kde rostliny stačí pouze do rašeliny založit a pak jen kontrolovat přiměřenou vlhkost. Rostliny, které přezimují tímto způsobem, by měly být ponechány co nejdéle před jejich uložením v nevytápěném skleníku, nebo ve světlé bezmrazé místnosti. Dříve než nastane riziko zmrznutí rostlin, musí být definitivně uloženy. Vhodné je předchozí chemické ošetření - máčení proti houbovým chorobám přípravky Benomil /Fundazol/ a Rovral. Rašelina nesmí být příliš mokrá. Takto připravený krecht je vhodné překrýt polystyrénem, folií nebo lepenkou proti přemokření a zasypat shrabky listí, případně chvojím.

Během března by měly být vyzvednuty uložené rostliny a po odstranění některých zahnívajících částí vysazeny do čerstvého kompostu a umístěny do zimní zahrady nebo skleníku. Ani zde nesmí teplota klesnout na bod mrazu.. Rostliny mohou být dále udržovány ve stadiu klidu chladem a minimální zálivkou.

Podle pěstitelských podmínek, nejlépe až můžeme zajistit vyšší teplotu a dostatek světla a kdy rostliny začínají znovu rašit, provedeme definitivní řez./obr. vlevo/ . Tímto řezem již určujeme požadovaný tvar rostliny. Ve skleníkových podmínkách provádíme tento řez často již koncem prosince, jinak v lednu až únoru, případně ještě později.

Po vyrašení pak provádíme jen potřebné zaštipování v zájmu řádného rozvětvení rostlin a zajištění požadovaného tvaru. Pozdější zaštipování vrcholů oddaluje kvetení.

Rozmnožování

Řízky fuchsií mohou být zakořeňovány během celého roku, ale přirozený cyklus, od měkkého mladého růstu na jaře přes vyzrálé kvetoucí výhonky až po polokeřovitý růst na podzim si vyžaduje upravit velikost řízku a techniku zakořeňování do souladu s ním.

Řízky by měly být dobře zalévány po vysazení, Následně veškeré úsilí musí směřovat k tomu, aby se zabránilo jejich vadnutí přikrytím v uzavřeném rozmnožovacím skleněném boxu, případně krabici nebo krytu vyrobeném z čiré nebo průsvitné plastické fólie. Nedovolte, aby se plastická fólie dotýkala řízků. Řízky musí být na světlém místě, ale ne na přímém slunci, kde by mohlo dojít k přehřátí prostoru. Zakořeněné řízky nenecháváme v substrátu příliš dlouho, aby nedošlo následně při přesazování k poškození dlouhých křehkých kořenů.

Fuchsie na zahradě

Existuje několik druhů a odrůd fuchsií, které mohou být v teplejších oblastech trvale pěstovány i venku. Zcela odolné (hardy) fuchsie ve středoevropských podmínkách nejsou. Pro trvalé vysazení na chráněných místech jsou vhodné jen kultivary druhu Fuchsia magellanica. Ale i tyto potřebují vhodnou zimní ochranu proti zmrznutí. Daří se jim v úrodných zahradních půdách, ale nesnášejí místa, která jsou v létě výsušná nebo v zimě rozbahněná. Měly by být .vysazovány na jaře po pominutí nebezpečí mrazů a to jim poskytne maximum času, aby dobře zakořenily před prvním mrazem. Rostliny vysazujeme hlouběji, nebo do dolíku, který po čase postupně zasypáváme tak, aby rostlina v případě omrznutí nadzemní části měla pod povrchem dostatek adventivních pupenů, z kterých může regenerovat.

Na jaře bude pozorován nový růst z větví nebo ze země. V tuto dobu všechny větve nebo části větví, které jsou odumřelé, by měly být odřezány. Jiné prořezávání v kterékoliv části roku není nutné. Některé kultivary např. PHYLLIS a Fuchsia Riccartonii budou tvořit pěkný živý plot a jsou raději pohodlně vysazovány do mělké brázdy než jednotlivě do miskovité prohlubně.

Ve volné půdě na zahradě můžeme sezónně pěstovat téměř všechny druhy a odrůdy fuchsií pokud je zajistíme před zmrznutím a to:

- řádným zakrytím tak, aby teplota neklesla pod bod mrazu,

- přesázením do nádob a uložením ve sklepu, skleníku nebo bezmrazé místnosti,

- vyjmutím z volné půdy a založením v bezmrazé jámě, sklepu se zásypem rašelinou

Stínění, teplota, vlhkost

V létě se fuchsiím nejlépe daří v mírně stíněných, chladnějších, vlhkých a vzdušných podmínkách. Zvláště nemají rády horký a suchý vzduch, který způsobuje opad listů a poupat. Stínění a vlhčení okolního prostoru v horkém počasí bude pomáhat omezovat teplotu a zvyšovat vlhkost.

Rostlinám fuchsií v počáteční fázi růstu za teplého nebo horkého počasí bude velmi prospívat rosení vodou. Čistá dešťová voda je nejlepší.. Celoroční pěstování fuchsií ve skleníku je sice spolehlivější, ale při vysokých letních teplotách je celkový efekt z pěstování ve venkovních podmínkách větší. Pěstování fuchsií za okny v bytech vyžaduje již značné zkušenosti, ale je možné při dodržení zmíněných podmínek. V zimě je ideální teplota 5 až 10o C. Horní hranice bude lepší pro citlivější odrůdy, pro některé botanické druhy a také pro hybridy vyšlechtěné z Fuchsia triphylla.

Závěsný koš

Tento způsob pěstování fuchsií bude často stavět na obdiv květy s největším efektem, zvláště u těch kultivarů, které mají přirozeně nízký, horizontální nebo převislý růst. Normálně tři malé rostliny odpovídajícím způsobem zaplní 30 až 35 cm drátěný koš, ale některé z velmi převislých kultivarů mohou potřebovat další rostlinu, aby zaplnila střed. Jediná velká rostlina ošetřovaná v předchozí sezóně, by mohla být dost veliká, aby samostatně zaplnila průměrně veliký koš. Drátěné koše jsou tradičně lemovány mechem, ale umělohmotné závěsné nádoby, které můžete dnes koupit v různých provedeních.

budou sloužit ke stejnému účelu. Výsadbový kompost bez zeminy je vhodný pro naplnění závěsných nádob a košů a je také mnohem lehčí než půda. Následné zalévání a hnojení je však mnohem náročnější. Stejně jako u všech pěstebních nádob musíme i zde dbát na dobrý odtok přebytečné vody.

Zálivka - hnojení

Čerstvě vysazené rostliny jakékoli velikosti musí být obezřetně zalévány. V tomto stádiu, než se rostliny dobře ujmou, je vhodnější časté rosení listů, než riskovat přelití půdy a zničení vyvíjejících se kořenů.

V časném jaru, než mohou být ventilace pravidelně otevřeny, rostliny lépe rostou v sušším prostředí než je obvyklé, jinak budou slabé s tenkými výhony.

Velmi častou příčinou úhynu rostlin fuchsií je kritické zavadnutí z nedostatku vláhy, při kterém dochází i k poškození kořenového vlášení. Při následné neúměrné zálivce, kdy kořeny nejsou schopny přijímat pro rostlinu potřebné množství vody, dochází často k přemokření a definitivnímu úhynu. V tomto případě je rada obtížná. Záchranou může být bezprostřední redukce listové plochy, přenesení rostliny do stínu, rosení a velmi opatrná zálivka.

V horkém počasí je obtížné dobře prokořeněné fuchsie přelít. Která rostlina a jak vydatně by měla být zalita, nemůže být přesně popsáno, ale půdní povrch by měl být suchý nebo zasychající a zalití by mělo být trochu dříve, než rostlina začne vadnout z nedostatku vody. Tento bod se brzy naučí zkušeností a závisí z velké části na počasí a vyzrálosti rostliny. Rostlina může příležitostně jen lehce vadnout z nedostatku vody. Mírný nedostatek vody neuškodí tolik, co trvalé přelévání. Řádně neprokořeněné fuchsie nemůžeme ponechat ani dočasně v podmisce s vodou.

Jestliže fuchsie byly nedávno přesazeny nebo vysazeny, nebudou potřebovat hnojit. Ale jakmile kořeny prorostly okolo boků a dna květináče, rostliny by měly být buď přesazeny do větších květináčů nebo přihnojeny. Obecně hnojivo, které může být přidáno do vody, je výhodnější. Odlišná forma hnojiva může být použita kdykoliv v souladu s měnícími se podmínkami počasí, ročního období nebo změnou v umístění rostliny.

Hnojivo by mělo být přidáno do zálivkové vody přibližně při každém pátém zalévání. V létě by se mělo hnojit každý pátý den, nebo častěji, jestliže rostliny zaléváme více než jedenkrát denně.

V zimě bude frekvence zalévání pravděpodobně klesat přibližně k týdenním intervalům, tak i hnojení by mělo být prováděno jedenkrát za 5 až 6 týdnů nebo dokonce vůbec ne v souladu s konkrétní teplotou, která je po ten čas udržována. Rostliny, které jsou uloženy v dormantním stavu - stadiu úplného klidu při nízké teplotě, nepotřebují hnojení vůbec.

Nezáleží na tom, která značka hnojiva je použita, ale je velmi důležité znát kolik a jak často hnojit. Vyšší hnojení draslem bude zpevňovat růst. Této schopnosti může být výhodně využito v časném jaru, aby se zabránilo příliš měkkému růstu výhonů, který je způsobený nedostatkem světla a sla- bým větráním. V létě, když kvetení je na dobré cestě, bude bylinný růst pomalu klesat a dočasná změna k vyššímu hnojení dusíkem pomůže stimulovat růst a zajistí průběžnou tvorbu květů. Jestliže máte pochyby o výběru konkrétního hnojiva, poraďte se s obsahem prvků, který je uveden na obalu hnojiva. Jestliže složení ukazuje, že obsahuje více drasla (K2O) než dusíku (N), považujeme jej za draselné hnojivo. Jestliže obsahuje více dusíku (N) než drasla (K2O), považujeme jej za dusíkaté hnojivo.

Také jsou patentovány tablety, válečky a hnojivé rohože, které mohou být použity místo hnojivých roztoků a pro všechny případy by měla být doporučení výrobců pečlivě sledována. Jestliže množství hnojiva je příliš velké, nebo jestliže rostliny jsou hnojeny příliš často, kořeny budou poškozeny, čímž způsobí slabý růst nebo dokonce uhynutí rostlin.

Odrůdy bíle kvetoucí je nejlépe udržovat dobře vyhnojené a stíněné. U hladovějících rostlin rostoucích na plném slunci budou často normálně čistě bílé květy měnit barvu do bělorůžové.